Projekt je spolufinancován Evropskou unií, prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v rámci Programu rozvoje venkova.

 

​​ Hlavní cíl projektu

Ověřování a návrh komplexního systému udržitelného využívání půdy v hospodářském obvodu ZD Pooslaví s hlavním zřetelem na inovaci technologie biomulčování a za účelem efektivního využití přirozeného potenciálu půdy, dosažení materiálových a finančních úspor, vyšší efektivity rostlinné výroby a snížení nežádoucích environmentálních zátěží. 

Sledované dílčí cíle:

1) Vývoj, testování a plošná aplikace inovované technologie biomulčování s využitím kombinované výsevní jednotky s krepovacím válcem u pěstování širokořádkových plodin, primárně u kukuřice.

2) Multispektrální snímkování stavu porostů a bloků půdy na bázi distančních metod (letadlo-dron) a navazující integrace a interpretace dat společně s družicovými snímky SENTINEL 2 včetně souběžné kalibrace s daty pozemního monitoringu a analýz v prostředí GIS.

3) Návrh systému komplexního monitoringu půdy na úrovni zemědělského podniku ke sledování hlavních parametrů zátěžových a přirozených procesů na půdě na bázi distančních a terénních metod.

4) Vytvoření SW nástrojů, naplnění databáze a zásadní rozšíření datové základny o obhospodařované půdě ZD Pooslaví až do úrovně částí jednotlivých bloků LPIS pro účinnější využívání stanovištního potenciálu zemědělské půdy a zvýšení efektivity vstupů do půdy.

5) Návrh systému opatření omezujících degradaci půdy a směřujících k účinné adaptaci půdního fondu ZD Pooslaví vůči očekávaným negativním dopadům změny klimatu.

6) Výpočty ekonomických efektů biomulčování a nákladů/zisků konverze na udržitelný model hospodaření na půdě.

7) Osvěta a vícesměrné šíření ověřených inovativních postupů k posílení a využívání přirozeného potenciálu půd a jejich efektů vůči odborné zemědělské veřejnosti.

 

Smyslem činnosti operační skupiny je pro hospodářský obvod ZD Pooslaví (1330ha zemědělské půdy):

- vyvinout a otestovat v praktickém provozu technologii biomulčování za podpory kombinované výsevní jednotky s krepovacím válcem a cíleného kompostování při pěstování širokořádkových plodin upravit agrotechnické postupy směrem k posílení přirozeného potenciálu půdy

- shromáždit dostupná data o půdě a porostech plodin na úrovni bloku a relativně homogenních částí bloků, tj. ploch uvnitř bloku se shodnými vlastnostmi a to s využitím dat pozemního monitoringu a šetření a současně snímkování distančními metodami a vytvořit tak moderní datovou základnu o půdě

- provést víceúrovňové snímkování půdy a porostů plodin distančními metodami (družice-letadlo-dron)

- navrhnout komplexní monitoring půdy a založit časové řady pro jednotlivé charakteristiky, které vykazují charakter proměnných, k následnému využití pro agrotechnické zásahy, systém hnojení, aplikace přípravků na ochranu rostlin.

- provést komplexní statistické a prostorové analýzy získávaných dat o zemědělské půdě s využitím nástrojů GIS.

- vytvořit SW prostředí pro datovou základnu o obhospodařované půdě ZD Pooslaví pro následnou práci s daty a naplnit databázi

- s pomocí standardních metod oceňování provést ekonomické analýzy k vyčíslení finančních efektů pro ZD, částečně i dalších efektů pro veřejné statky

- provést komplexní analýzy půdy a navrhnout standardními metodami projekce a plánování s využitím GIS opatření proti degradaci půdy a systém adaptace vůči dopadům změny klimatu.

 

Na rozdíl od jiných typicky průmyslových výrob vychází zemědělská výroba ze zcela specifických podmínek zemědělského podnikání, která je na jedné straně standardní hospodářskou činností a na druhé straně je bytostně navázaná a spjatá s využíváním (a tudíž ovlivňováním) přírodních zdrojů v území. Současně zemědělství využívá a hospodaří na 52% území státu a výrazně ovlivňuje stav životního prostředí. Nelze očekávat, že společnost a stát nebude vyvíjet do budoucna žádné tlaky na zemědělské hospodaření. Naopak konkurenceschopnost zemědělské výroby bude v dlouhodobém výhledu mnohem lépe zajištěna odpovídajícím plněním požadavků udržitelného rozvoje, tj. zemědělský podnik adaptovaný na požadavky udržitelného rozvoje získá komparativní výhody na trhu. Obsahové zaměření aktivit operační skupiny vychází současně z předpokladu, že dlouhodobá konkurenceschopnost zemědělské farmy je podmíněna udržitelným hospodařením a není možná bez reakce na vlivy klimatické změny a nástup moderních technologií 21. století -("Zemědělství 4.0.")   

 

Různorodá skladba a pestrost půdního fondu na většině území ČR se promítá do různorodosti v areálu půdních bloků LPIS. Tato různorodost je dále zvyšována velkou výměrou bloků v podmínkách ČR (průměrná výměra kolem 13ha). Veškeré agrotechnické zásahy probíhají obvykle na celé výměře bloku jednotně. Tím ovšem dochází k nižšímu využití potenciálu půdy, jelikož dochází k paušálnímu přístupu, který nerespektuje různorodost stanovištních podmínek a půdního fondu (především pedologickou, pedohydrologickou a orografickou). Navíc je zjevné, že v ČR probíhá dlouhodobé působení řady zjevných i skrytých faktorů degradace půdy. Vyhrocená situace je v tomto smyslu u eroze půdy a narůstajícího deficitu organické hmoty v půdě a probíhající likvidace mikrobielní složky půdy v systému konvenčního zemědělství. V největší míře to je patrné u systémů pěstování širokořádkových plodin na orné půdě. Souhrnně lze konstatovat dlouhodobou neudržitelnost tohoto systému závislého na agrochemických vstupech (průmyslová hnojiva, pesticidy), likvidujícího živou složku půdy a degradujícího vícesměrně produkční potenciál půdy. Degradovaná půda není schopna efektivně využít aplikované vstupy do půdy. Nastupující klimatická změna vytváří v podmínkách ČR nová environmentální rizika (sucho, změněná časoprostorová distribuce srážek, lokální přívalové srážky), která se tak stanou limitujícímm faktorem pro rostlinnou výrobu.  Díky spolupůsobení negativních vlivů klimatické změny pak vzniká zcela nežádoucí situace pro konkurenceschopnost zemědělské výroby v ČR, tj. půda jako základní výrobní prostředek sektoru je postupně a mnohosměrně degradována.

 

ZD POOSLAVÍ hospodaří na 1330ha zemědělské půdy. Snahou žadatele je především na orné půdě změnit standardní postupy agrotechniky v rostlinné výrobě a provést zásadní inovace směřující především ke zvýšení infiltrace vody do svrchních horizontů půdy, oživení mikrobielní složky půdy, kvantitativní ochraně půdy, odstranění systému paušálního hospodaření jednotně na celé výměře bloků a v konečném výsledku tak činit kroky k efektivnímu využití přirozeného potenciálu půdy. Následně pak v ekonomické rovině dosáhnout vyšší efektivity rostlinné výroby a tím i zvýšení konkurenceschopnosti.

 

Pilířem těchto změn je vývoj a testování technologie biomulčování při pěstování kukuřice, která je zacílena na eliminaci aktuálně nejpalčivějšího problému degradace půdy v ČR (= pěstování širokořádkových plodin na orné půdě konvenčním zemědělstvím), kde se koncentrují zátěžové procesy eroze půdy, likvidace živé složky půdy, utužování půdy, snížení infiltrace srážkových vod, zhoršování půdní struktury. Pro vegetační sezónu plánuje ZD POOSLAVÍ osev kukuřice na výměře 483,5 ha, tj. 28% celkové výměry ZD.

Systémy moderního a přesného Zemědělství 4.0. pro cílené a skutečně efektivní agrotechnické zásahy/operace budou vyžadovat detailní informace uvnitř výměry bloku. Totéž platí pro systémy adaptace vůči dopadům změny klimatu, zejména sucha. Datové sady pro jemnější členění vlastností půdy uvnitř bloku a jejich charakteristiky je možno založit zejména na podkladě:

a) informace o blocích dle databáze užívání půdy - LPIS (MZe)

b) areálů jednotlivých BPEJ resp. HPJ (dle bonitace SPÚ)

c) agrochemického zkoušení půdy (dle vzorkování a analýz ÚKZÚZ)

d) digitálního modelu terénu - 4G/5G (ČÚZK)

e) družicová data (zejména SENTINEL)

f) letecké snímkování (multispektrální) s využitím různých senzorů a následnou analýzou spektrálních charakteristik/odezvy porostu

g) detailní snímkování bloku s využitím dronů

h) data o porostu získaná s využitím zemědělské mechanizace (např. výnosové mapy)

V rámci řešení projektu tak hodlá žadatel ZD Pooslaví dosáhnout zásadního zlepšení v otázce informací o půdě a vytvořit si dlouhodobou datovou základnu pro operativní řízení i celý systém plánování v rostlinné výrobě. Současně také využívat moderní informační technologie, které zvýší efektivitu rostlinné výroby.

 

Zdrojem přidané hodnoty a zlepšení konkurenceschopnosti ZD Pooslaví budou především:

- úspory při aplikaci dusíkatých minerálních hnojiv a zlepšení jejich využití

- podpora živé složky půdy jako "motoru" pro lepší využití živin a zlepšení půdní struktury

- celkové zlepšování stavu a produkční schopnosti půd především využitím přirozeného potenciálu půd a realizací biomulčování a dalších opatření zamezujících další degradaci půdy

- zavádění udržitelného hospodaření s vodou, vyšší retence srážkové vody a zvyšování infiltrační schopnosti půd primárně v orničním profilu 

- efekty prevence před negativními důsledky klimatické změny

Dalším přínosem pro podnik je vyhovění podmínkám plošných dotací tj. standardům DZES, greenningu a požadavkům kondicionality přímých plateb včetně připravovaného protierozního standardu.

 

Rok 2019-2020

Probíhá hlavně metodická a datová příprava projektu, rešeršní práce, proběhly vstupní testovací terénní práce, u zajištění zhotovení krepovacího válce byly hledány optimální cesty jeho výroby, byl otestován krepovací válec, proběhla výměna zkušeností (Rakousko), proběhla část analytických prací. Nad rámec očekávané diseminace projektu cestou CSV proběhly externí jednání s MZe, SPÚ, ČZÚ, SZIF, platformou pro chytré zemědělství KH kraje.

Klíčové aspekty lze zatím sledovat v efektech vzájemné výměny dat, informací a metodických postupů členů OS. Potenciál členů OS pro ověřování efektů mikrorajonizace půdy, udržitelných technologií v rostlinné výrobě, reálného naplňování konceptu chytrého zemědělství je nesporný.